1951 - zbořit! V r.1951 vše spěje k rozhodnutí zbudovat poblíž hranice průsek až dvacet metrů široký, vztyčit ploty z ostnatého drátu a na nejexponovanějších úsecích do nich pouštět elektrický proud. Je zajímavé, že pruh vykáceného lesa se zřídil i na hranici s bývalou NDR, kterou jak známo obývali ti "hodní" Němci. Bylo to údajně kvůli tomu, že přes NDR a následně přes tehdy ještě volně přístupný Západní sektor Berlína utíkali lidé. Zda-li i zde byly dráty, se mi nepodařilo zjistit. Rozhodně zde už ovšem nebyly po změnách v systému ostrahy na přelomu 60. a 70-tých let. Abyste si udělali představu - ze začátku (a i dlouho v průběhu doby) se "dráty" rozhodně netáhly od Aše po Bratislavu, ale byly umisťovány podle rizikovosti daného úseku. Podíváte-li se na mapu, můžete si udělat představu, kde to bylo. Některé vesnice na jižní Moravě se nacházeli jen pár desítek metrů od st. hranice a vzhledem ke skladbě obyvatelstva (a i z národohospodářského hlediska) nebylo možno provést to, co se udělalo ve vesnicích na Šumavě a Českém lese. Zde po odsunu převážně německého obyvatelstva došlo k pokusu osídlit některé vybrané vesnice např. Rumunskými Čechy (Nové údolí u Volar), resp. maďarskými Slováky (Pohoří na Šumavě), avšak tyto pokusy skončily naprostým fiaskem. Rumuni se zčásti vrátili do vlasti nebo do vnitrozemí a Slováci z Pohoří? Rovnou do Bavor. N Na Moravě byla přece jen situace trochu jiná. Obyvatelstvo převážně české (nebo moravské?) národnosti, úrodná půda, a ještě další faktory rozhodly, zbudovat na jaře roku 1951 za vesnicemi Ženijně technické zabezpečení státní hranice – tzv. Železnou oponu. Viz mapa a foto.
Signalizace narušení byla v začátcích budována zpravidla jen na základě dovedností jednotlivých posádek a někdy ji tvořily dráty těsně u stěny (nebo na ní-v závislosti na tom, zda byl přítomen el. proud), které reagovaly na zkrat a vzhledem k tomu, že byly sestavovány do někalikasetmetrových segmentů, bylo možno poměrně přesně určit místo narušení. Elektrický drátěný zátaras (EDZ) byl zpravidla pod proudem pouze v noci. V případě narušení vysokonapěťového úseku, se určovalo místo narušení jako když se určuje porucha na dálkovém elektrickém vedení. Elektrikáři znají. Vysoké napětí bylo získáváno pomocí transformátoru z veřejné sítě, který ji podle potřeby (a druhu přívodního vedení) snižoval, či zvyšoval na hodnotu 15000 V na začátku napájeného úseku, která klesala až na 5000 V na konci úseku. pokračování - posílit |