VEŠKERÉ OBRÁZKY MAJÍ VELIKOST DO 200kb
Konečně se mi podařilo získat možnost updatovat články na serveru a doplňovat o nové informace. Najdete zde novinky a zajímavé odkazy.
ČESKÉ NOVÉ DOMKY ( U ROZVADOVA)
Pro porovnání se můžete podívat na onu lokalitu v roce 1947 a v roce 1991. Je velmi dobře vidět které domy byly v r. 1947 na naší straně zbourány. Bohužel nejdou otevřít oba obrázky vedle sebe,takže si je eventuálně musíte uložit a pak otevřít zároveň.
Pokud se dostanete ke knize Historický průvodce Českým lesem- Tachovsko, tak je tam snímek z bourání Vorder Waldheimu (kus od Nových domků) z r. 1952 a snímek českých N.Domků. Bohužel ve velmi špatné kvalitě
__________________________________
DEUTSCH REICHENAU, DOLNÍ UREŠ
_________________________________
Při nedávné návštěvě jsem shlédl lokalitu Horní Ureš. Volil jsem návštěvu autem Rakouské příhraniční obce Oedt, která byla dříve spojená s Horním Urešem. Z Oedtu je velmi pěkně vidět protilehlá stráň s bývalou obcí na našem území. Nyní je tam typický smíšený mladý les zarůstající ruiny. V oné lokalitě je ovšem ještě jedna zajímavost. Kdo se podíváte do mapy KČT, naleznete zde vedení VN vedoucí přímo k naší hranici. Domníval jsem se, že se jedná o omyl, o zapomenuté vedení ze starých map, které již dávno neexistuje. Omyl! Je tam. A v perfektním stavu. Vede až na hranici, kde končí. Proč, to je záhada. Už víc jak 40 let tam není (na naší straně) ani kůlna. A vzhledem k tomu, že se jedná o rezervaci, v budoucnu ani nic nebude. Celá oblast je z naší strany navíc špatně přístupná. Záhada.
Pokud bych si byl býval zapsal správce onoho vedení, mohl jsem přes i-net dát dotaz co tím rakouská energetika zamýšlí. No, po pitvě je každý generál. Návštěvu oné lokality ( například při pobytu na Lipně) je nejlépe provést přes hr. přechod Guglwald (velmi pěkný, na člověka úplně dýchnou staré časy) , S.Stefan a Haslach. Je to 18 km přesně až do Oedtu. Hned za Guglwaldem je další zvláštnost. Cesta, co za 1. republiky vedla (kvůli terénním podmínkám) kus po našem území,cca 2m od hranice. Nyní pochopitelně nahrazená rakouskou cestou hned vedle. Délka úseku cca 300m.
K uvedenému úseku ještě citát článku z denního tisku: " Podněty k výměně území dala stálá komise, kterou obě země vytvořily a která mapuje stav na hranicích a shromažďuje podněty od občanů, kteří tam žijí. Podobné stálé komise má ČR se všemi sousedními státy. Mezi podněty, které od komisí přicházej, patří i návrhy změn souvisejících s výstavbami jezů či změnami říčních koryt.Tyto podněty komise jednou za čas zhodnotí a dají podnět ke konkrétním změnám na hranicích.Na konkrétní případ výměny území na česko-rakouské hranici upozornila loni televize Prima.Informovala o tom,že už téměř 33 let stojí mezi jihočeskou Přední Výtoní a rakouským Guglwaldem garáž, kterou si rakouský majitel omylem postavil přímo na hranici. Garáž přežila svého majitele i pád železné opony. Garáž si postavili v roce 1971 manželé Neulingerovi. Na to, že při parkování projíždějí železnou oponou, přišli podle Primy až za pět let. "Najednou se u nás objevila nějaká komise a zjistila, že celá zadní stěna stojí v Československu," řekla Primě majitelka garáže Stefanie Neulingerová. Vlády obou zemí se už tehdy dohodly na výměně půdy v Guglwaldu, ale stane se to až na základě zákona, který dnes podpořil Senát. Celkem se má jednat o 111 metrů čtverečních území, jež připadne Rakousku."
A ZDE JE CELÝ VÝCET ZMĚN : hospodářský objekt, obec Přední Výtoň, okres Český Krumlov mezi hraničními znaky II/38-03 až II/38-05,potok Divoká, obec Loučovice, okres Český Krumlov mezi hraničními znaky II/40-6 až II/40-8 potok Divoká, obec Loučovice, okres Český Krumlov, mezi hraničními znaky II/44-2 až II/44-4, řeka Malše, obec Dolní Dvořiště, okres Český Krumlov mezi hraničními znaky III/35 až III/37-5, potok Popelnice, obec Pohorská Ves, okres Český Krumlov mezi hraničními znaky IV/13-04 až IV/14-1, Novomlýnský potok, obec Stráž nad Nežárkou, okres Jindřichův Hradec mezi hraničními znaky VI/27-2 až VI/27-7, hraniční potok, obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec mezi hraničními znaky VI/33-06 až VI/34-05, hraniční cesta Artoleč, obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec mezi hraničními znaky VI/47-5 až VI/48-4,VI/49-04 až VI/49-4, Klášterecký potok, obec Staré Město pod Landštejnem, okres Jindřichův Hradec mezi hraničními znaky VI/51 až VI/52-3, hraniční cesta, obec Valtice, okres Břeclav mezi hraničními znaky X/27-1 až X/27-2
____________________________________
Jinak pro zájemce o Novoúdolsko a Stožec mám další informace. Co se týče žtz, v 1 polovině 70.tých let, tak ta stejně jako předchozí EZOH a U-60 nebyla souvislá.Konkrétně šla zhruba od Rosenauerovy nádržky dolů přes Vltavu a po pár stech metrech končila. Též od Plešného jezera šla až kousek pod Třístoličník a opět končila. Pro zajímavost uvedu, že rovněž v okolí pramenů u Vltavyu Kvildy byla žtz na přelomu 60 a 70-tých let nesouvislá. Místa mezi jednotlivými úseky byla zajištěna pomocí mechanických, či elektrických výmetnic či dělobuchů. V N.Údolí se původně uvažovalo o přestavbě kasáren finanční stráže a jejich rozšíření. Po té co byly zahájeny přípravné práce (studna), kdosi vymyslel, že z důvodu lepší bezpečnosti se objekt musí zbourat a postavit nový ve Stožci. Což se také stalo. Za cca 20. mil. Kčs. Připomínám, že pivo tehdy stálo cca 2,50 Kčs…
_____________________________________
K Novoúdolsku ještě pár doplnění. Tzv. pomocné roty byly na Krásné hoře-je doposud, u Rosenauerovy nádržky-zbouráno, Trojmezná hora-zbouráno. V lokalitě Polská chata byl tzv. piket obsazovaný hlídkami na 24 hodin. Jinak by obzvláště v zimních měsících nebylo možno zaručit v oněch úsecích dopadení narušitele při výjezdu poplachové hlídky z piketu u vrat na říčce Světlá. Je třeba si uvědomit, že v zimě dosahovala výška sněhu ke třem metrům. Tzn. žtz se prohazovalo po obou stranách jen do určité výšky sněhové pokrývky. Pak se vypnulo a nechalo zapadat. Střežilo se pak pomocí "lyžnic",skútr Buran se používal jen občas-málo zaškolené obsluhy, a rolba Lavina měla zase obrovskou spotřebu. Nejvíce práce pak zbylo na hlídky na lyžích. Ty měly mimo jiné za povinnost, pokud si kupříkladu potřebovali "odskočit", vyznačit domluvený kód do sněhu v místě odbočení z hlavní lyžnice. Příklad: bylo - li denní heslo "8", hlídka napsala např. 44, nebo 62, součet dal 8. Maximálně se využívalo spolupráce s lesníky, průvodčími, pátrači se "somradlem s vysílačkou" a pomocníky PS. Z pohledu návštěvníka Šumavy , udavačství , bonzáctví, svinstvo. ( jen tak na okraj, přesně tohle se nyní děje na německé straně, kde jsou občané žijící v příhraničí nabádáni BGS k pozornosti a ostražitosti…).Z pohledu velícího důstojníka to ale byla prevence proti poplachům a následným nekonečným hodinám čekání na možném místě proryvu. Jak udává můj zdroj,za dobu jeho služby si nepamatuje (dosl. citát) , že by bylo třeba k zastavení narušitele použít zbraně. Psa ovšem ano. Jednalo se tehdy v onom konkrétním případě o občana DDR, který byl již velmi blízko hranice a nereagoval na výzvy a výstražné výstřely. Puštěný pes ho zastavil a při tom mu zle zřídil zadek. Je zde na místě se zmínit o zajímavém nařízení - zákazu. Hlídky P.S. nesměly použít zbraně proti letícím cílům. Tak mohlo například poblíž Stožce proletět do NSR motorové rogalo. Protože však hlásná služba PVOS tvrdila, že oni nic neregistrovali,a PS nesměla střílet na vzdušné cíle, byl případ smeten pod stůl, jako by se nic neudálo. Aby bylo možno (mimo jiné) odhalit tyto nezaregistrované překročení hranice - v okolí Stožce jich bylo za dobu služby mého zdroje (72-89) několik - využívala rozvědka své agenty na druhé straně hranice. Jednou za čas pak velitel roty spolu s pracovníky rozvědky vystoupal v noci na místo nacházející se cca 400m od Třístoličníku, z druhé strany přišel agent, předal info a skupina se vrátila zpět. Někdy se také vrátila o jednoho člena chudší … Co se týče samotného úseku roty Stožec, tak ten začínal u křížení žtz s cestou od Jeleních Vrchů k Plešnému jezeru a končil u odbočky z Kostelní cesty na Krásnou horu. Zařízení U-80 mělo dle vzpomínek "zdroje" 10 úseků.vlevo a deset vpravo. neměly stejnou délku. Délka segmentu závisela na typu terénu, a byla co se týče maximální délky omezena technickými vlastnostmi zařízení "U". Samotný drát nesměl být rezavý, nemusel by totiž reagovat na zkrat. Na druhé straně se ovšem ke konci 80-tých let někde drát potahoval nátěrem, který snižoval citlivost např. na občasné dotknutí při sesedání sněhu apod.
Tolik tedy zatím pár dalších informací k Novoúdolsku. Doufám, že časem doplním další
_____________________________
STOŽEC, NOVÉ ÚDOLÍ, STRÁŽNÝ atd.
Na následujících snímcích se můžete pokochat fotografiemi z let 1900-1989. Rád bych uvedl přesnější údaj, ale člověk ,který mi snímky poskytl, je má též z druhé ruky. Pokud byste tedy někdo uplatňovali autorství, ozvěte se a já vás tam jako zdroj rád doplním.Musím předeslat, že u snímků nebudou podrobné popisky, takže o jejich lokaci napoví pouze název,nebo údaj napsaný na snímku. Obecně se jedná o fotky hr. přechodu Strážný v průběhu let, dále Nového Údolí, Spálence -přímo naproti Haidmuehle,dodnes je tam závora,je to jen cca 50m od asfaltky z Haidmuehle do Bischofsreuthu, atd. Je zde rovněž fotka z pokusu občanů DDR prorazit závoru u Strážného (1. závoru). Jednalo se o rodinu, která požádala o vystěhování do NSR. To jí bylo zamítnuto, byli vyhozeni z práce a novou nemohli sehnat (kvůli záměrné šikaně úřadů) a když už neměli pomalu ani co jíst, zvolili zoufalý pokus o emigraci přes naše území. Zde byla jak se tradovalo určitá šance dostat se až k závorám. V DDR to možné nebylo, hr. přechody byly koncipovány s mnohem větším zabezpečením.Samotný pokus proběhl tak, že se před první závorou u Strážného rozjeli a plnou rychlostí najeli do závory. Ta jim odřízla střechu a auto se rozlomilo.Jedno dítě bylo po vymrštění z auta mrtvé ihned, druhé těžce zraněné, žena rovněž těžce zraněná. O řidiči zprávy chybí.
__________________________
Na následujících snímcích se můžete podívat na takovou časovou sondu po výše zmíněných lokalitách.
___________________________
Nové Údolí od II.sv války po 70-tá léta
Na leteckém snímku je bývalý hr. přechod Nové Údolí/Haidmuehle. 1978.Je dobře vidět žtz oddělující překladiště dřeva kam zajížděly auta z NSR. Budova bývalých kasáren Finančí stráže-později rota buď leží mimo foto v pravo, nebo již byla zbourána a nahrazena Stožcem.Na snímku vlaku v zimě je unikátní záběr nádražního hostince v Novém údolí 1952.Na velmi špatném snímku nákladního vlaku v plné jízdě je jediný snímek roty PS/Finanční stráže,kekterému jsem se dostal.
Na snímku s hraniční závorou je hraniční přechod N.Údolí využívaný výhradně pro převoz dřeva-viz. Vlakem za dráty.Dráty na kolejích ukazuje další snímek.
Následující tři snímky zachycují žtz u Radvanovic na Volarsku a Bučinu v místě ,kde se žtz stáčí z lesa na cestu v pravém úhlu. Snímek poskytl čtenář z Plzně, s jehož laskavým svolením jej publikuji. Pozor, velikost je 1,19Mb!.
________________________________________________________________________________
Prolog.
Člověk se někdy dostane k zajímavým příběhům úplnou náhodou. Jako třeba v případě,který vylíčím níže. Už nějaký čas jezdím do Prachatic ke známým mojí matky,kteří mne tam nechají přespat, abych se mohl věnovat toulkám pohraničím. Jednoho dne jsem se dozvěděl, že se vracejí jejich příbuzní z Anglie,ti co kdysi dávno emigrovali.Jen tak pro formu jsem se zeptal, jak a kdy utíkali,domnívajíce se, že to bylo nějakým "obyčejným" způsobem, jako třeba z ze služební cesty atd... Jaké bylo překvapení,když jsem se dočkal odpovědi "ále, převáděl je ňákej Kilián v 48-tým". Bylo rozhodnuto. Ten příběh musím mít.
__________________
jsem ročník 26 a maturovala jsem těsně po válce a v zápětí nastoupila ke studiu na vysoké škole. Pečlivě jsme sledovali poválečnou politickou situaci v zemi a začínalo nám být jasné, že se schyluje k něčemu, co nevypadá moc dobře. Těsně po únoru 1948 se naše černé představy bohužel začaly naplňovat. Dobře jsem si ještě pamatovala závěrečná léta války v Protektorátě.Nesmělo se cestovat více jak 70 km od domova, nebyly povoleny žádné hudební produkce,zábavy. O studiu na vsoké škole ani nemluvě. A teď to vypadalo, že se doba temna začíná vracet. V tom čase jsem právě ukončila praxi v lékárně ve Vimperku a vrátila se zpět na fakultu do Prahy. Mí spolužáci věděli,že jsem Šumavačka a znali i mé názory na vítěze únorového puče a tak mne ani nepřekvapilo, když za mnou jednoho dne přišli s prosbou. Chtěli poradit, kudy ven z republiky. Neměla jsem nejmenšího tušení jak to zařídit, ale právě se blížily velikonoční prázdniny a s nimi moje dříve předjednaná brigáda ve Vimperské lékárně.O své paní šéfové jsem věděla, že komunisty v lásce nemá a tak sem se jí svěřila se svým úkolem. Měla jsem štěstí. Paní magistra si vzpoměla, že do lékárny chodí dvakrát do měsíce jedna z posledních dosud neodsunutých Němek a kupuje krabice umělého sladidla-Sacharinu. Kupovala množství, které by vystačilo pro celou vesnici. Měla jsem tedy jedinou šanci. Když opět přišla pro Sacharin, sledovala jsem ji domů a tam na ni uhodila. Zapírala, tvrdila že to je jen pro její známé, nevypadalo to moc dobře...Dostala jsem nápad. Řekla jsem paní celou pravdu s poznámkou, že tedˇmůže jít na Policii a vše oznámit. Nicméně, že já zase uvedu její kšefty se Sacharinem. Povedlo se. Kapitulovala. Řekla mi, že 1-2 do měsíce sem chodí její známý z dřívějška jménem Kilián a bere od ní Sacharin výměnou za u nás nedostatkové zboží (Nylonky, dámské hygienické zboží), a že se ho zeptá na možnost převedení mých kamarádů. Za krátký čas jsem dostala zprávu, ať k ní přijdu domů. Tam již čekal Kilián, který mi sdělil, že souhlasí s převedením jednoho-dvou studentů, žádná velká skupina. A že musí čekat ve Vimperku až se opět vrátí. Zhruba za měsíc. Musela jsem ovšem nakousnout ještě jednu otázku. Co za to? Vysvětlila jsem, že se jedná o studenty a že nemají moc peněz. Na to mi odpověděl, že nic nechce, ale když něco dají, bránit se nebude. To byla rozumná domluva. Rozloučila jsem se a odjela se zprávou do Prahy. V Praze už vládla mezi mými kamarády ponurá nálada. Hovořilo se o vylučování ye škol, o nadirigování studentů do výroby, zákazu cestovat do zahraničí atd. Po vyřízení nutných záležitostí jsem odcestovala s mými známými do Vimperku. Zde jsem jednoho svého známého ubytovala i s jeho matkou u sebe v podnájmu. Za nějaký čas přišlo smluvené znamení a mohla vyrazit první skupina. Můj kamarád. Bez matky.Ta měla jít později. V noci vyrazili na místo a to bylo naposledy co jsem ho viděla.To jsem ale tehdy ještě netušila...Během následujících dnů jsem se rozhodla, že také emigruji. A to za svým podnájemníkem, se kterým jsem se během čekání na Kiliána sblížila. Tady to stejně moc dobře nevypadalo a nebylo mnoho věcí, co by mne zde držely. Domluvili jsme se ještě s mojí kamarádkou, že utečeme spolu s matkou mého přítele, která měla rodinu ve Franciia tak jsme měli alespoň nějaký cíl... Doma jsem rodičům naznačila, že odjíždím na delší čas, ale všichni jsme tehdy věřili, že komunisté se dlouho neudrží, takže žádné dramatické loučení neproběhlo.Vůbec mne nenapadlo, že se vrátím až za 50 let! Koncem srpna 1948 přišlo slíbené znamení a my odcestovali do Vimperka. Ve smluvenou dobu pro nás přišel Kilián a okolo půlnoci jsme již byli nad Vimperkem. Šlo se celou noc temnými lesy. Za svítání nás Kilián ukryl do stavení obývaného neodsunutými Němci. Ti nám dali najíst a šlo se spát až do večera. V noci jsme opět vyrazili. Po několika hodinách Kilián zastavil ukázal před sebe. Mezi stromy za polojasné noci svítily hraniční kameny. Rychle jsme přeběhli hranici o dalších několik hodin postupovali tmou. Kilián se totiž bál jako našich, tak i Německých pohraničníků. (Bylo to logické, tehdy ještě hlavně pašoval zboží. Později už byl pod ochranou CIC a z Grenzwache už si hlavu dělat nemusel). Nad ránem nám po příchodu do městečka (asi Freyung?) ukázal policejní stanici a popřál hodně štěstí. Před stanicí už sedělo několik dalších Čechů co téže noci emigrovali ve stejné oblasti jako my... Zde končí můj příběh o setkání s Králem Šumavy. Pro úplnost dodávám, že se svým přítelem jsem se už nesetkala, odjel do Francie, zatím co my s mojí přítelkyní měly namířeno do Anglie. Můj současný muž emigroval pár měsíců přede mnou a to se vší parádou. Z Kvildy, kam dojel taxíkem, se skupinou asi 20! osob. (vypadá to, že předobraz Kalčíkova poručíka Kota v té době situaci na Kvildě (Hamrech) moc pevně v rukou neměl...).Ovšem na rozdíl ode mne musel zaplatit několik tisíc korun.
________________________________________________________________________________
V následujících obrázcích se můžete podívat na některé momentky ze všedního života členů PS. Fotky pocházejí z CD, které koluje po republice a já se k němu dostal náhodou přes známého. Pravděpodobně se jedná o fotky o d oficiálního fotografa PS.Když jsem se ptal na možnost zveřejnění , bylo mi odpovězeno že není námitek. Tak to tedy činím.
V první sérii se můžete podívat na tři roty PS, které již neuvidíte. Jedná se o Polom u Železné rudy, Javoří Pilu u Modravy a Žďárek. Ponechám na vaší úvaze, jestli tyto fungující objekty nebylo možno zrekonstruovat pro potřeby využití turistického ruchu. Nicméně současní neomezení vládci Šumavy rozhodli o demolici.
V této pasáži najdete snímky z denního života. Jedná se o snímky částečně aranžované pro potřeby fotografa(např. zadržení) a částečné náhodné. Pro technoidy upozorňuji na snímky vybavení člena PS a radar na hlídkovém člunu na lipnu. Snímek tzv. světelné závory - FÉNIXu se mi nepodařilo upravit tak, aby ho bylo možno publikovat, tak snad ho seženu někde jinde.
Chtěl bych touto cestou poprosit, zda někdo nemáte fota o které byste se rozdělili s ostatními, rád je zde s vaší popiskou vystavím.
Tento výraz se používal v případě, že byl narušitel státní hranice zastaven pomocí zbraně. V následujících dokumentech ve formátu pdf vám dávám možnost přenést se o čtyřicet let zpět a seznámit se s historií jednoho tragického případu. Došlo k němu 29.6.1960 v prostoru bývalé obce Lhota u Cetvin v tehdejším Kaplickém okrese. Uvedené materiály uveřejňuji s
laskavým svolením OS Cetviny,které se snaží vrátit Cetvinám život. Materiály pochází z archivu MV. V prvních čtyřech dokumentech se můžete seznámit se situací v obci Cetviny začátkem padesátých let, tesně před tím, než byli vystěhování poslední dosídlenci po Německých obyvatelích. V následujících devíti dokumentech jsou originály výslechů zasahujících pohraničníků. Jména byla začerněna přímo v archivu. Doufám, že tato sonda do naší historie vám pomůže v zaplnění dalšího bílého místa v našich moderních dějinách. Jinak bych ještě zvlášť upozornil na věk tzv. narušitelů a na fakt "světluška" který je přeživším popisován.Na obrázku pak můžete vidět na dobové mapě pravděpodobné místo události.
PDF soubory: Zmenapasma_str1.PDF Zmenapasma_str2.PDF Memorandum1959_str1.PDF Memorandum1959_str2.PDF Osidlenost_str1.PDF Osidlenost_str2.PDF Utek1960_str1.PDF Utek1960_str2.PDF Utek1960_str3.PDF Utek1960_str4.PDF Utek1960_str5.PDF Utek1960_str6.PDF Utek1960_str7.PDF Utek1960_str8.PDF Utek1960_str9.PDFV následujícím souboru ve formátu pdf přináším komentář jednoho čtenáře co sloužil u PS a má pár postřehů zpřesňující naše stránky. Tak doufám, že i vy budete spokojeni s dalšími detaily stran situace na hranicích.
PDF soubory: komentar.pdfPro technicky založené čtenáře tu mám jednu dobrou zprávu. Koncem roku 2005 nebo začátkem roku příštího, by se měly objevit webové stránky Archivu MV. To je velmi potěšitelné, neb na těchto stránkách vyjdou Sborníky Archivu MV. V nich si budete moci přečíst například o vzniku a fungování hraničního a zakázeného pásma z konce let 40-tých a začátku 50-tých. Dále zde bude zmapováno žtz na Chebsku v letech 1952-1959 a to zcela vyčerpávajícím způsobem. Dozvíte se zde, jak se zaváděla nastrážná osvěcovadla, elektrifikace zátarasu, důvody minování a i následného odminování, prostě všechny možné podrobnosti. Bude to materiál nadmíru zajímavý a čtivý. (a na rozdíl od mých laických informací i vysoce profesionální). Někteří z vás se s ním již mohli seznámit v knižní formě, ale ta zase byla jen omezeně dostupná. Nyní bude dostupná neomezeně. Adresu stránek zveřejním, jakmile budou v provozu. M.B.
Tak zde je ona adresa. Bohužel ještě článek ohledně žtz není k dispozici v el. podobě(17.4.2006), takže doporučuji čas od času vyzkoušet. - http://www.mvcr.cz/archivnictvi/archivmv/publikace.html#sbornik2
Dnes (17.4.2006) jsem přidal zajímavé počtení v článku puchna.pdf. Jedná se o několik kapitol knihy Williho Webera "Bol som Puchna XIII". Autor v ní velmi čtivým způsobem (mě osobně v lecsčem připomíná Švandrlíka) popisuje svoji službu na rotě Cetviny v 80-tých letech. Kniha se již bohužel nedá sehnat, a moje pokusy opatřit knize nového vydyvatele se minuly účinkem. Kdyby čistě náhodou měl někdo o podpoření vydání zájem, mám kontakt na autora.
PDF soubory: puchna.pdfZde jsou ofocené mapy z Archivu MV se zákresem žtz.Jsou zde převážně mapy poslední verze, ale i pár map verze z roku 1952.DOPORUČUJI!
Odkazy: www.brianrose.com/lostborder.htmTak tady jsou mimo jiné fota našich hranic v letech 1985-1987 focená z NSR VELMI ZAJÍMAVÉ. Obzvláště České Velenice
Odkazy: www.cablenet.ne.jp/~taka-non/indexe.htmlZde jsou fota Berlínské zdi
Odkazy: www.ddr5.homestead.com/files/gm/gm.htmlZde je muzeum Německé železné opony
Odkazy: www.vrtulnik.czZde je ochrana SH z pohledu letectva, jsou zde popsány mimo jiné i Lipenské události v r 1975.Velmi podrobně zpracováno!
Odkazy: www.valtice.cz/celnakZde se proklikejte až do sekcí o ostraze hranic a najdete tu velmi pěkně a detailně zpracované vybrané technické detaily o žtz.
Odkazy: www.cetviny.czZde je vynikající digitální vektorový atlas ČR, můžete si zde navolit jednotlivé vrstvy na zobrazení, např. stromořasí, pomníky, stromy, jednotlivé budovy atd. Jedná se o nejpřesnější systém map u nás, má i souřadnice na kurzoru, a to WGS84, S42 a SJTK. Nic lepšího jsem zatím nenašel.
Odkazy: http://xeon.env.cz/mapmaker/cenia/portal/Zde je mapový portál ČR s mapami 1:25000 (klasické, katastrální) a navíc i letecké barevné snímky. Než někam vyrazíte, můžete se podívat jak to tam vypadá. Na to, že je to oficiální stránka ministerstev, se o tom moc neví, a to je myslím škoda.
Odkazy: www.mxi.cz www.lahvista.cz