Zajímavá místa ve vztahu k článku

Především již výše uvedené muzeum v Borovanech, kde jsou k vidění oba dva druhy "Železné opony" a spousta dalších velmi zajímavých exponátů, vše se zasvěceným výkladem pana Marka. Vstupné 30.-Kč. Opravdu stojí za shlédnutí.

Morava:

Čížov

- vesnice na místní komunikaci do Hardeggu, záměrně ponechané ŽTZ i s věží.

Nový Přerov, Úvaly

- zde procházela hranice přímo za vesnicí...

Jižní Čechy:

Nová Ves (u Suchdola nad Lužnicí)

Takže nyní se budete na několika příkladech moci seznámit, jak se změnila tvář pohraničí po roce 1948, když bylo odsunuto německé obyvatelstvo a posléze i čeští dosídlenci.
Jako první příklad poslouží lokalita Nová ves u Lužnice. Neplést s nynější Novou vsí. Ta původní stála zhruba na úrovni Suchdola těsně u hranice. Jednalo se o typickou ves ulicového typu. (viz mapa z období před 1.sv. válkou) Zde se ještě hodí upozornit, že část tohoto území připadla ČR až v roce 1920. Jak se můžete přesvědčit, hranice(původně zemská, po r. 1918, státní) probíhala od Nové vsi nikoli ve směru poledníku, ale po břehu Dračice… Z původní osady nyní stojí pouze jedna stodola a hájenka.

V okolí jsou značené cyklostezky, takže se dá bez bloudění dojet až na bývalý hr. přechod v Nové vsi . Pokud jej chcete překročit, doporučuji jet přes oficiální přechod Chlum, nebo Halámky a po rakouském území až k bývalému přechodu a ten překročit směrem k nám. Téměř neriskujete, a i kdybyste byli shodou nešťastných polapeni nepočetnou Pohraniční policií, pokuta je na rozdíl od té, co byste dostali na rakouské straně zanedbatelná.
(Při jednom konkrétním případě, kdy se rodina s pětiletým dítětem vydala podívat v Pohoří na Šumavě na cca 50m vzdálenou kapli na Rakouském území, to dopadlo takto: Vzhledem k tomu, že na onom místě se jednalo o celkem častý úkaz, číhávali tam rakouští pohraničníci, poněvadž, zde byl úlovek jistý .(je vidět, že jsme kdysi byli jeden státní útvar, podobnost s našimi radarovými lovci nebude čistě náhodná…). Výše uvedená rodin a byla po překročení hranice promptně jata a odvezena do Wullowitzu. Zde jim byla vyměřena pokuta v řádech tísíců šilinků + cestovné z  hranice do Wullowitzu. Uvedenou částku museli složitě získat přes platební kartu a ještě si potom zaplatit taxi z Dvořiště do Pohoří (pěkná dálka), kde měli auto. Na to, že s sebou mají dítě, z rakouské strany nikdo ohled nebral... Takže pozor ...

P.S. U nás je pokuta cca. okolo tisícovky. A když vyjádříte účinnou lítost, možná to usmlouváte.

České Nové Domky (u Rozvadova)

Tato lokalita je zajímavá z toho hledisk, že vesnice (České) Nové domky/ Neudorf byla vlastně jedna ves rozdělená mezi dva státy. Podíváte-li se na letecký snímek ze září roku 1947 , na kterém je zvýrazněna hranice, sounáležitost české a německé strany pěkně vynikne. Lze předpokládat, že v uvedený rok byla ves ještě částečně obydlena českými dosídlenci, avšak rozdíl mezi polnostmi na české a německé straně je zřejmý. Ves na naší straně jak by pomalu uvadala. Bohužel zatím nemám k dispozici mapu z let 1935, takže domy na naší straně jsou do mapy 1:10000 dokresleny dle leteckého snímku. Nicméně bez nahlédnutí do pozemkové mapy nepůjde určit, zda se zde(jak praví zkazky) nacházela ona hospoda, kde hranice procházela středem výčepního pultu... . Na pozemkové mapě z oněch let se už pracuje, takže časem zde bude k nahlédnutí.
Jinak z původní osady nezbylo ani zblo...
Lokalita je přístupná po značených stezkách a v blízkém Waldheimu je hraniční přechod. ale jen od července do září…Jindy pouze pro německé občany z důvodů návštěvy hřbitovů. Hned za přechodem je hospoda, kterou tedy rozhodně nedoporučuji navštívit. Za naší návštěvy ji vedla starší žena bavorských rozměrů, která ani po padesáti letech nezkousla vysídlení. A dávala nám to pěkně najevo.
Hodně štěstí!


Cetviny a okolí

Původní osada spolu s blízkou osadou Mikulov zanikla v 50-tých letech, neboť stála v skutečně  bezprostřední blízkosti hranice. Lokalita je zajímavá tím, že původní komunikace z rakouské sousedící vsi vedla přes přechod okolo naší celnice (mostek) do Cetvin a dále pak po naší straně Malše proti proudu v délce asi kilometru a pak se vracela zpět přes mostek na Rakouské území okolo rakouské celnice. Po zrušení malého pohraničního styku, který umožňoval bez zbytečných obstrukcí překračovat hranice a hlavně pak po zbudování Železné opony, byli nuceni Rakušané vybudovat novou komunikaci na jejich straně hranice. Původní cestu možno vysledovat, viz. mapy.
Stejný případ nastal ještě například na cestě z Příbraní do osady Alte Saege na rakouském území. Opět bylo nutno zbudovat novou cestu na rakouské straně.
Pokud se chcete vydat „po stopách staré cesty z Dolního Příbraní, doporučuji bez kol, cesta už není použitelná. Na kolech nastoupejte paralelní cestou na kótu 857,8 přímo nad bývalým hr. mostkem a sjeďte dolů.
( Pozn. Jediná cesta na našem území, kterou mohli používat příslušníci jiných států i za dob Železné opony, byla cesta na Třístoličník. Zde z důvodu špatného terénu nebylo možno vybudovat obchvat a tak naše státní orgány tolerovaly několik desítek metrů asfaltky po našem území těsně pod vrcholem. Zajímavé je , že cesta není na naší mapě ani v měřítku 1:25000 vyznačena.)
Z osady Cetviny zbyly pouze dvě hospodářské budovy a kostel,nyní opravený, dále pak budova celnice i se znatelným prostorem celniště. Stojí těsně u bývalého mostku přes Malši.
Dále je pak v místě nová budova Pohraniční stráže z přelomu 70 a 80-tých let. Ta se vyznačovala tím, že stála v těsné blízkosti st. hranice, už za liníí ŽTZ. Takto umístěných „rot“ na západní hranici moc nebylo.(vzpomenu si jen na Kyselov, nebo Artoleč).
Když už budete v těchto končinách, doporučuji občerstvení v Janové vsi a v Sv. Kameni.



Deutsh Reichenau, Horní Ureš, Multerbeg

Vesnice, které spolu s Marktschlagem (Horní Hraničnou) , Rožnovem, Muckenschlagem, Asangem (Jasánky) zanikly v 50-tých letech. Vesnice Pasečná byla v 60-tých letech v rámci využití půdy ležící ladem v obnovena (souviselo to i s úpravou tzv. zakázaného pásma v polovině 60-tých let). Více se dozvíte ve velice zajímavé  knize Pasečná.
Celá lokalita je poměrně špatně dostupná-přívozem z Frymburku a Dolní Vltavice a chybí zde i možnost občerstvení. Místa bývalých osad jsou pro pěší návštěvu roztroušená, ale na druhou stranu s kolem se všude nedostanete. Je tedy třeba v případě zájmu kola ukrýt v lese a pár set metrů dojít pěšky.
Celnice u bývalých hr. přechodů na rakouské straně stále stojí, ale jsou přebudovány na ubytovny atd. Končina rozhodně stojí za navštívení, krajina tam má zvláštní ráz, odlišný od přilehlé části Šumavy.


Návary u Nové Bystřice

cca 100m za vesnicí směrem na N. Bystřici ponechané ŽTZ ve velice dobrém stavu, slouží jako ohrada pro dobytek:

České Velenice

- hřbitov, ŽTZ bylo přímo na hřbitovní zdi

Kyselov na Lipně

- nádherně zachovalá celnice z 30-tých let, nyní Policie ČR

Plešné Jezero

- u pomníku A.Stiftera bývalé zátarasy z 50-tých let

Ždárek u Knížecích Plání

- rozhledna u objektu PS

Rokytská slať

- dobře znatelná linie ŽTZ z 50-tých let. viz. Ilegálně po Šumavě


pokračování - za Králem Šumavy